Začínáme s masožravými rostlinami

Každý z pěstitelů někdy začínal. V následujících odstavcích by měli hlavně začátečníci najít prvotní důležité informace, jak masožravé rostliny pěstovat, na co je třeba dbát, aby nám dobře rostliny rostly atd.

V první řadě bychom si měli položit otázku, zda jsou pro nás masožravé rostliny vhodné a jestli jim můžeme dopřát takové podmínky, aby dobře prosperovaly. Hodně druhů masožravek je snáze pěstovatelná a při splnění základních podmínek se jim bude dařit u mnoha pěstitelů.

Výběr druhů

Pokud s masožravkami začínáme a nemáme s nimi žádné zkušenosti, je dobré nejprve si obstarat lehce pěstovatelné druhy. Tyto druhy dobře tolerují pěstitelské přehmaty a jejich ztráta nás nebude tolik bolet jako v případě náročných a dražších druhů.

Mezi lehce pěstovatelné druhy patří některé rosnatky (Drosera capensis, D. capillaris, D. aliciae, D. dielsiana), tučnice (Pinguicula agnata, P. esseriana, P. moctezumae, P. moranensis) a jejich kříženci (P. ‚Aphrodite’, P. ‚Sethos’, P. ‚Weser’). Dále některé druhy špirlic (Sarracenia alata, S. purpurea) a bublinatek (Utricularia livida, U. sandersonii, U. subulata). Atraktivní jsou pro začínající pěstitele také láčkovky (Nepenthes alata, N. gracilis) a jejich kříženci a také mucholapka Dionaea muscipula.

Kde je sehnat…

Během posledních let se masožravé rostliny staly více známé mezi lidmi, a tak je dnes můžeme nalézt i v běžných květinářstvích nebo jiných obchodech. Většina však tam prodávaných rostlin jsou kříženci dovozem z Holandska. Většinou jsou ale tyto rostliny vyšlechtěny tak, aby byly vitální. Proto při dodržení základních podmínek toho vydrží hodně. Klasickým příkladem jsou mucholapky, tučnice s označením Pinguicula sp., láčkovky Nepenthes sp. nebo rosnatky a špirlice.

Mnohem lepší je však pořídit si masožravky od zkušeného pěstitele, který může nabídnout více druhů a poradit s výběrem. Mezi obsáhlé nabídky masožravek patří například stránky Kamila Páska nebo Mirka Srby. Další kontakty na pěstitele masožravých rostlin však můžete také získat stránkách Darwiniany.

Pěstování aneb umístění

Nejvýhodnější je pěstovat masožravé rostliny v temperovaném skleníku, který vyhrazen pro masožravky má jen málokdo. Masožravky se dají s úspěchem pěstovat na okenních parapetech, vitrínách a akváriích. V letním období lze taktéž vhodné druhy letnit ve venkovních podmínkách (balkon). Určité druhy masožravých rostlin pak lze bez větších potíží mít přes celý rok venku např. v rašeliništi.

Obecně lze říci, že je vhodný dostatek rozptýleného světla nebo polostín. Nutno je však dávat pozor na přehřívání rostlin, většinou v létě, kdy mohou v uzavřených prostorách teploty rychle růst při slunečním záření. Jednotlivé druhy masožravek však potřebují rozdílné podmínky, které je nutno pro zdárný růst dodržovat. Více o jednotlivých nárocích rostlin se dozvíte v sekci Pěstování masožravých rostlin.

Substrát

Obecně se dá říci, že masožravé rostliny preferují kyselý substrát. Základem je tedy vláknitá rašelina hojně dostupná v různých typech obchodů. Je třeba ale dávat pozor při výběru rašeliny, protože ne každá je kvalitní. Mnoho rašelinových substrátů je obsahuje buď příliš mnoho drobných anebo hrubých částic. Některé rašeliny mají také větší tendenci po kratší době hnít. Je však třeba s tímto experimentovat.

Pro masožravky připravujeme substrát z již výše zmíněné rašeliny a většinou křemičitého písku v poměru asi 2 : 1. Tento substrát vyhovuje mnoha druhům, ovšem je třeba opět dbát na různá specifika jednotlivých rodů a druhů. S křemičitým pískem se může do substrátu přidat také perlit, který substrát provzdušní. Např. pro mexické tučnice lze substrát velmi odlehčit větším množstvím perlitu.

Nádoby

Většinou používáme plastové květináče různých rozměrů dle velikosti rostliny. Květináče volíme spíše objemnější z důvodu větší chemické stálosti. Je výhodnější mítkvětináče hranaté, protože ty jsou více skladnější než kulaté. Ovšem záleží na umístění, kde je chcete mít. Efektivnější dojem budou plnit určitě více kulaté.

Hliněné květináče se pro masožravé rostliny používají jen zřídka, protože ze svého povrchu rychle odpařují vodu. Této vlastnosti se ale využívá například u potřeby většího ochlazování (rosnolist, heliamfory).

Teplota a vlhkost

Tolerance teplot masožravých rostlin záleží na jednotlivých rodech a druzích. Běžně pěstované rostliny však vyžadují přes léto běžné pokojové teploty okolo 25 °C. Krátkodobě větší teploty masožravky snesou, ovšem omezují při nich většinou svůj růst. Je vhodné přes zimu teplotu snížit na asi 15 °C. Přes zimu rostliny nepotřebují se snížením teploty tolik světelné intenzity, a tak je lze zimovat např. na chodbách, u chladnějších oken apod.

Zálivka

Jestliže jsou nějaké rostliny vysoce náročné na kvalitu zálivky, tak jsou to právě masožravé rostliny. Nejlepší volbou pro zalévání je voda měkká. Tu zajistíme vodou dešťovou nebo demineralizovanou. Mnohým dospělým rostlinám nečiní potíže ani voda středně tvrdá. Variantou nejhorší je voda tvrdá (studniční), kdy dochází k velkému zasolení substrátu obsaženými soli a je nutné přesazení. Destilovaná voda bez obsahu jakýchkoliv solí je vůbec nejlepší, ale pro ekonomické důvody se používá minimálně.

Přesazování

Rostliny bychom měli každoročně nebo v případě větších nádbo jednou za 2 – 3 roky. Rozhodující je ovšem pro přesazování stav substrátu, který je závislý na kvalitě používané vody. Pokud substrát změní barvu (na substrátu jsou patrné vysrážené minerální látky) nebo zapáchá (hnilobné procesy), je to důvod pro přesazení.

Rozmnožování

Generativní rozmnožování neboli rozmnožování semeny můžeme praktikovat u většiny masožravých rostlin. Nejsnáze lze semena získat u samosprašných druhů, kde není potřeba jiných květoucích rostlin. U druhů cizosprašných naopak je za potřebí opylení rostlinou, která není příbuzná opylované rostlině. Nejhorší případ nastává např. u láčkovek, kdy ještě navíc rozlišujeme samčí a samičí rostliny. Pokud získáme z rostlin semena, nejlépe ihned je vysejeme na výsevní substrát, který většinou tvoří rašelina s křemičitým pískem v poměru 2 : 1 a umístíme je do vyšší vlhkosti a na světlo. U chladnomilných druhů je většinou potřeba stratifikace chladem, kdy je třeba umístit semena působení chladu.

Vegetativní rozmnožování spočívá v oddělování části rostlin, kdy tato část je schopná vyrůst v samostatnou rostlinu. Známým způsobem je nařezání kořenů asi na 2 cm kusy, které se pak položí na vlhký substrát. V průběhu několika týdnů začnou na kořenech vyrůstat malé rostlinky. Další způsobem je oddělení celého listu, který se rovněž položí na vlhký substrát a vyrostou na něm malé rostlinky. U mexických tučnic se oddělují listy ze zimní růžice a ty pak na perlitu nebo vlhkém substrátu vytváří na konci malé rostlinky. Jednotlivé rozmnožování se však u druhů liší a je potřeba znát jejich specifické nároky.

Problémy

Většina problémů s masožravými rostlinami souvisí s nezajištěním optimálních světelných, vlhkostních a teplotních podmínek. Jednotlivé druhy potřebují rozdílné podmínky a jejich dosažení ve společné kultuře je mnohdy obtížné. Masožravky napadají také různí škůdci, nejčastěji mšice a smutnice. Proti těmto škůdcům se dá bojovat chemickými přípravky jako Mospilan apod. Na substrátu se často objevůjí i různé plísně, které lze s úspěchem zničit běžně dostupnými prostředky.

Další informace

V Česku vyšlo doposud několik zajímavých a kvalitních knižních publikací o masožravých rostlinách. Některé napsal i náš významný botanik a expert na masožravé rostliny Miloslav Studnička. Přehled všech knih najdete na stránce Literatura.

Další informace můžete najít také na mých stránkách v sekci Masožravé rostliny. Z obsahu třeba vybírám: Pěstování masožravých rostlin nebo Tipy a ostatní. Samozřejmě jsou zde další neméně zajímavé stránky.

Můžete se také stát členy Darwiniany – Společnosti pěstitelů masožravých rostlina a jiných bot. kuriozit, kde na webu najdete také fórum. Další společnost je tu také CCPS o. s. – Česká společnost pěstitelů masožravých rostlin.

6 komentářů u “Začínáme s masožravými rostlinami

  1. Článek je to zajímavý, ale raději bych byl přítomen nějaké diskuse a získal tak nějaké konkrétní informace a rady jakožto laik a začátečník v tomto již asi závisle koníčku. Nemohl bych se zúčastnit, pokud je, nějakého vašeho sezení s jinými pěstiteli abych se dozvěděl vice získal nějakou inspiraci? Děkuji Franc Jiří.

      • dobry den mam fotku sve kytk(masožrave rostliny) ale nemohu ji sem dat koupila jsem ji v seminkach a vubec mi neprijde jako masožrava rostlina.. mohl by jste mi poradit?

  2. Dobrý den,
    mohu Vás poprosit o radu? Před třemi měsíci jsme zakoupili rosnatku, dařilo se jí dobře, co den, to nový list, ale najednou jí hnědnou špičky listů a listy tvoří, ale nedokončí – přestala dělat červené chloupky. Mušky už taky neloví :(
    Nevíte, čím se to mohlo stát? A zda je ještě možnost záchrany?
    Předem Vám děkuji za odpověď. Jana

  3. Dobrý deň, moja masožravka mi hynie, má svetlo , vodu a vraj viac nič nepotrebuje, začalo to, ked chytila veľkú muchu.

Napsat komentář k Tomáš Matonoha Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>