Mospilan na smutnice

Problém se smutnicemi, přesněji s jejich larvami, jsem měl toto léto poprvé. Našel jsem ale na ně účinnou zbraň: chemický přípravek Mospilan. I když o smutnicích se na obalu Mospilanu nic nepíše, i ve velmi malém množství likviduje úspěšně všechny škůdce.

Mizející tučnice

Když jsou malé tučnice velké více než asi 1 cm, rozesadím je do samostatných květináčů. Měl jsem jich poměrně dost, asi 15 květináčů. Tučnicím se dařilo dobře. Všiml jsem si ale, že listy, které se dotýkají půdy, jsou děravé. Zpočátku jsem to však přisuzoval tím, že listy moc dosedají na půdu a hnijí tedy.

List tučnice

Smutnice

Substrát však nebyl nijak přemokřený. Podíval jsem se tedy blíže na substrát. Poprvé jsem viděl larvy nějakého mě dosud neznámého tvora. Po chvilce hledání na internetu jsem zjistil, že se jedná o larvy smutnic. Hovorově řečeno, o larvy mušek.

Poznal jsem je tak, že když jsem jemně foukl do květináče, larvy se hýbaly. A byly v téměř každém květináči. Naštěstí ohlodaných lístků nebylo moc. Co dál ale? Začal jsem opět hledat na internetu, čím je zlikviduji. A našel jsem.

Mospilan

Ostatním pěstitelům prý výborně pomáhá chemický přípravek přípravek Mospilan. Hned jsem ho šel koupit do místního zahradnictví. Na to, jaké se potřebuje k hubení množství, je to opravdu kalibr.

Mospilan

Mezitím se mi larvy smutnic objevily i mezi semenáčky rosnatky Drosera rotundifolia. Měl jsem je zasazené ve dvou květináčích, a tak jsem si říkal, že i přes velikost rostlinek to risknu a na jednom to zkusím.

Odsypal jsem trošku do zalévací konve, doplnil 2 litry vody a zalil tím zvrchu všechny napadené květináče. Při růběžné kontrole se však nic nezměnilo. Larvy tam stále byly.

Zvýšil jsem tedy nepatrně koncentraci a opět tímto roztokem zalil všechny květináče. Již po několika hodinách se nic nehýbalo. Zdá se, že všechny larvy byly pryč.

Pár týdnů tak mohly tučnice znovu plně růst. I malé rosnatky všechny přežily. Znatelně ubylo i dospělých smutnic polapených tučnicemi na listech. Netrvalo však opět dlouho a zpozoroval jsem opět, že v květináčích se něco hýbe. Vše jsem tedy zopakoval úspěšně.

Od této doby nemilosrdně zabíjím smutnice pobýhající po substrátu a hledající místo pro nakladení vajíček, ze kterých se vylíhnou larvy. Do dneška se tak bojí. A kdyby se přestály bát, Mospilan s něma zatočí.

Slyšel jsem i o jiných prostředcích likvidující tyto škůdce. Většinou byly stejně silně chemické jako uvedený Mospilan. Dobré zkušenosti také vypovídá prý i přípravek velice šetrný k přírodě Biol. Někdy určitě vyzkouším.

35 komentářů u “Mospilan na smutnice

  1. Ted nedavno jsem si tyhle mrchy donesl taky se substratem a to takovym, ktery jsem doposud povazoval za kvalitni a prost podobnych veci (Plantela Balkonia) tak doufam a verim, ze Vas postup snad zabere.

    • Takze bohuzel, jestli 2 zalivky s Mospilanem a lepovy desky pomohly tak z 20-30 % tak je to moc…Porad se ty maly mrchy lihnou a zvesela pobihaji po substratu a dal kladou vajicka. :( Udajne jediny 100% ucinny pripravek co na to byl tzv. Dursban nam slavna EU zakazala, adekvatni a cenove prijatelna nahrada za nej neni (kupovat udajne ucinny Gnatt Off 250 ml z G shopu za 6 stovek povazuju za zlodejnu) a zkouset nejake babske rady s tabakovym, vyluhem ci zapichanymi strouzky cesneku do substratu (coz jsem taky zkusil, opet bezuspechu) nema smysl, stejne jako objednavat paraziticke hlistice postou, kde nema clovek jistotu, ze mu dojdou zive (jako se z komentaru stalo uz jinym). Nevim co s tim, snad jen ponauceni pro priste kupovat jen kvalitni a dobre skladovany substrat a pro jistotu jej jeste vypect v troube.

      • Dursban zakázat škoda nebylo, protože proti smutnicím stejně nefungoval. Ze zoufalství už jsem ho dala se substrátem v poměru 1:10 a smutnice se mi v květníčcích se semenáčky a sazeničkami vesele líhly dál a zakládaly další a další generace. Špatnou aplikací to nebylo: nepomáhala vrstva na povrchu půdy a na dně květníku ani důkladné rozmíchání se zemí.

        Hlístice jsem měla také, výsledek nula (jako ostatní bio-likvidátoři, kteří navzdory ujištění Biocontu skutečně potřebují podstatně vyšší vzdušnou vlhkost než 70%, což je v paneláku nereálné, zatímco nízká vzdušná vlhkost je ideální právě pro ty škůdce-svilušky, třásněnky, molice…).

        Problém jsou skutečně kupované substráty, což je nedozrálý kůrový kompost – na povrchu roste plíseň (dokonce mi z něj jednou narostly 10cm vysoké houby), uvnitř se líhnou smutnice. Můžete jen upéct a doufat.

  2. Na mušky mně nejlépe fungovala kombinace dvou věcí:
    1) láhev s otcem: do víčka jsem strčil brčko. Oni se dostanou dovnitř celkem rychle a bezproblémově, ale pak mnohem tíže se dostanou ven. Několikrát denně třást láhví a to je hubí ve velkém
    2) masožravky: koupil jsem si takové, do které se lepí, a ne ty tlamičky, které se zavírají. Ano, vím: jsou takové lepící pásky, do nichž se taky lepí ve velkém a ono to jenom zredukuje, avšak nezlikiduje. Nějak masožravka byla učinnější, zejména s tou láhev. Zbavil jsem se jich na několik měsíců (i když teď musím začit znova).

  3. Ahojk,
    zdravím všechny.
    Na SMUTNICE mám velmi dobrý recept..
    Zasypat hlínu křemičitým štěrkem….pískem.
    Vajíčka se udusí a mušky do křemíku nekladou vajíčka.

    • Sice jsem nemel kremicity pisek, ale jemny koupaci pisek pro cincily ze zverimexu a nepomohlo to. Mam ho tam cca 2 cm vrstvu a larvy se krz nej provrtaji tam i zpatky bez problemu. Uz se takhle vylihly 2 dalsi generace. Alespon je videt, kdy se lihnout a jestli nejaka smutnice zrovna nekde nesedi, protoze pisek je bily. Je pekne videt, jak se vylihne cela generace vzdy najednou. Dalsi krok jsou paraziticke hlistice.

  4. No, tak když jsem narazila na tento článek, když jsem hledala kombinací přípravků puklistopu, tak jsem si říkala to snad nemohl napsat odborník. Pak vidím nahoře-programátor…Smutnice nejsou škůdci sami o sobě, že se larva „přestane hýbat“ má za následek chemická látka, která je za prvé obsažené v jakékoliv chemii, kterou tam nelejete a za druhé říká vám něco abiotické prostředí a tím pádem neschopnost aby něco přežilo v půdě? Dokazuje to fakt, že se vám to objevuje znova a kdykoliv to tím zalejete, tak „umřou“. A vy si naivně myslíte že je Mospilan zázračný přípravek :D:D Něco si přečtete na internetu a hned jak je to báječný..Pak za mnou chodí lidi a pořád se diví že jim to neroste, i přestože psali na internetu že to tak je. A jen tak mezi řečí:koncentraci přípravku jste snížil ne zvýšil..to že tam přidáte víc prášku nezvyšuje koncentraci :)

    • Zajímalo by mě jen to, jak bych mohl přisypáním prášku snížit jeho koncetraci v roztoku? Nějaká anomálie v časoprostoru?
      A jaká chemická látka je obsažená v jakékoliv chemii jak nadšeně tvrdíte, zkusil bych si ji sehnat a mrchy larvy trochu pohubit?

    • kafrat, to jo, ale poradit, co s tím,to ne. A jestli přidám do stejného množství základu, tedy zálivkové vody, víc prášku, tím se koncentrace nezvýší?! Jaksi mi uniklo, kdy se fyzika a chemie v základních principech změnily….

  5. Dobrý den,
    zatím nejlepší výsledky jednoznačně vykazují hlístice rodu Steinernema faltiae, které spolehlivě vyhledají larvy v půdě a nakladením vajíček do těchto larev dojde k k jejich uhynutí. Ve spojení s lepovými deskami, které likvidují dospělce je tato kombinanace asi to nejlepší, co lze použít.

  6. Na každý kvetináč treba položiť z každej strany rastliny lepový pás na muchy. Je to ovela lacnejšie ako žlté papierky. Aby sa nekrútil,treba ho postláčať do V,nastrihať podla velkosti kvetináčov s presahom na každej strane. Počet živých mušiek sa bude znižovať až nakoniec vymiznú do poslednej.
    Prsty a nožničky sa dajú vyčistiť acetonom.
    Horšie je to v prípade ak sa mušky vyskytnú v paneláku a niektorím susedom je to“ lautr hovno jedno.“.
    Vtedy pomôže jedine herbicíd do kvetináča. (Ale nie vlastného ! )

  7. Podle mých zkušeností mospilan zlikviduje larvy, na dospělé jedince prakticky neúčinkuje (otázkou je čím se živí, možná už žijí jen z podstaty). Dospělé jedince určitě zlikvidujete přípravkem s deltametrinem, je to kotaktní nervový jed. Problémem je, že zlikviduje kdeco, takže jej stříkám jen na parapet mimo květináče. Na venkovní použití to však nedoporučuji, dokáže vyhubit I včely.

  8. Dobrý den,
    začalo tím, že jsem smutnice objevila v jednom květináči krátce po přesazení. Jak smutnice poletují po bytě , měla jsem je brzy ve všech květináčích v bytě. Zkoušela jsem různé postřiky, česnek do hlíny , polepové desky, ale nic je nezlikvidovalo úplně. Co ale zabralo na 100% bylo, nechat hlínu v květináčích zcela vyschnout. Nechala jsem ji vyschnout tak, až květiny klopily listy. Pak jsem opatrně zalila. Bylo po smutnicích.

    • Taky zkouším nechat substrát vyschnout .
      Nevím ale , jestli zalévat do misky , uvidím.
      Smutnice se mi namnožily při přemokření zálivkou , když jsem byla 3 týdny v lázních .
      Syn tak důkladně zaléval ,, že mi fíkus a orchideje napadly taky asi puklice .Ty jsem naštěstí uviděla včas a zlikvidovala.
      Smutnice jsou úporné , Mospilanem a ani Nurelem jsem je nezničila.Tak zkusím ten křemičitý písek .

      • Dobrý den,
        informovala jste se dobře před použitím Nurellu v domácnosti? Nejsem znalec, je možné, že vazba na půdní koloidy je silná a dojde v řádu několika desítek dní k rozpadu na neškodné produkty. Nicméně většina Chlorpyrifosu aplikovaného na nadzemní části rostlin se v průběhu několika dní odpaří…
        Přikládám krátký report pro inspiraci:
        https://www.panna.org/resources/chlorpyrifos-facts

    • panejo, to je ale blábol. Já si vzal naprosto zcela vysušenou hlínu, zasadil jsem kvítka a po čase se mi objevily ty mrchy. A že jich je! Takže sušením to taky určitě nebude..

      • Jasně, můžete mít úplně vyschlou zeminu i jí upéct v troubě, ale když nezabráníte tomu, aby
        přiletěla samička a nakladla vajíčka, tak se Vám tam stejně objeví. Je třeba se zaměřit na prevenci, lepové desky a pod.(třeba i el.lapač není marný jako prevence) škůdci útočí neustále a jsou čím dál víc rezistentní proti chemii.

  9. ahoj všem,
    za velmi šetrný prostředek proti larvám smutnic v půdě považuji parazitické hlístice Steinernema faltia. Hlavně proto, že v uzavřených prostorách, kde se pohybují i děti nepovažuji za moc dobré používat chemii. Použití je velmi jednoduché, protože obsah sáčku rozmíchám do vody a tímto roztokem květináčky, nebo výsevy zaliji. Po pár dnech je substrát čistý

    • S posledním komentářem Pavla (15.3.2017)
      souhlasím. Už se s nimi trápím také pár let a jediné zabralo to co píše.Bohužel jen na půl roku- to je ta nevýhoda paneláku-( viz výše).
      Naposledy vyzkoušeny bílé tyčinky proti škůdcům s hnojivem – na nic (doporučení prodavačky- na to fungují :-( . Právě jsem se chtěla proklikat jestli je něco nového a jdu z Brna
      objednat hlístice.

  10. Skúste prípravok Lepinox plus. Je síce určený na húsenice obaľovačov, ale mal by zaberať aj na smutnice (nemám osobne otestované, lebo žlté lepové pásky mi zatiaľ dostatočne pomáhajú udržať ich výskyt pod kontrolou). Ale pri najbližšom nekontrolovanom výskyte okamžite vyskúšam.

  11. Všechny zdravím .V jednoduchosti je síla jak se říká.Uďelejte silný cukerný roztok a zalévejte.Rostlinàm to neublíží a smutnice to doslova zalepí.Nic nelétá a nic se nelíhne.Na puklice ACTARA 25WG.

  12. Mám opravdu funkční řešení, po přečtení všech rad se vždy vrátli. Narazil jsem na tento návod na jednom americkém webu. Důležité je dodržet postuv v tomto pořadí. Pokud to přesně nedodržíte, může to být k ničemu, nebu se učinek nemusí projevit na 100%.
    1) je nutné do kytky nejprve zahrabat rýži, (nejvíce se osvědčila dlouhozrnná) na 1l substrátu cca 250gr rýže
    2) květináč nechat cca 10 dnů v naprostém chladu 8-10 stupňů a nezalévat
    3) po té začít opět zalévat s touto zálivkou: na 1l vody 100ml octa
    4) zhruba po 3 týdnech by jste měli mít pokoj

  13. O smutnicich toho je napsáno tolik…a víte co funguje mě? Stačí larvy jednoduše utopit. Měl jsem napadená nějaká semena s delší klíčivosti a jak jsem je dal do vody, mrchy z nich napůl vylezli a utopili se. Tudíž nevidím problém celý květináč ponořit na pár hodin do vody a je 100% hotovo. Na dospělce stačí lepove pásky, nebo masozravky;-)

  14. Smutnice spolehlivě zničí zálivka insekticidem METATION 50. Květináče je nutné umístit mimo místnost, aby zápach po Metationu vyprchal.

  15. Pro všechny diskutující -

    Křemičitý písek sice a lapače tak nějak fungují, ale rozhodně se nedá říct že jsou vždy použitelné. Křemičitý písek je navíc dost drahý a nemají ho ve všech obchodech.

    Na mezinárodních diskuzních fórech jsem našel toto z mého pohledu mnohem elegantnější řešení 3% PEROXID VODÍKU SMÍCHANÝ V POMĚRU 1:4. (1 díl peroxidu na 4 díly vody). Touto směsí zalejte vyschlý substrát ve kterém se s mutnice (a hlavně jejich larvy) nacházejí.Peroxid spolehlivě zahubí nejen larvy ale i plísně, ve kterých si smutnice libuje (ne nadarmo se smutničím v angličtině říká „fungus gnat“.

    Při větším výskytu doporučuji provést několik opakovaných zásahů s odstupem 3 dnů ve kterých přerušíte rozmnožovací cyklus těchto mrch. Dospělce můžete postupně pochytat na žluté lepící destičky, jinak samozřejmě po čase sami hynou.

    Jinak, peroxid vodíku není v této koncentraci 0,7% absolutně škodlivý a je to rozhodně lepší řešení než všechny ty 2+1 hnojivo-pesticidy, které mi nepomohly.

    • Moje zkušenosti potvrzují slova Jiřího Němce.

      Mám v místnosti na 30 květin. Smutnice jsem si natáhl se substrátem, který měl po sobě nápisy že je sterilní (to tu sterilitu zjevně zkvalitnily skladníci).

      Z mého pozorování: Smutnice se vyskytují v květináčích kde je substrát zasažen plísní. V jiných květináčích ikdyž jsou metr od sebe (napadený substrát smutnicemi vedle čistého) smutnice nejsou a ani nejeví zájem se tam nastěhovat.

      Zajímavé je, že smutnice jsou vybíravé na plíseň (našel jsem v květináčích i viditelné plodnice – klasická houba s kloboučkem a zde byl i výskyt smutnic). Totiž po tomto vykvetení substrátu jsem koupil tyčinky s Mykorhizou a doufal jsem ve zlepšení situace s plísní a skutečně se situace zlepšila na 85% květináčů. Zlepšení bylo viditelné, jen jsem si nepoznamenal množství aplikovaných tyčinek na velikost květináče, takže je možné, že jsem u nezlepšených květníků aplikoval málo (jiné vysvětlení proto není). Naprosto jednoznačné je, že čím vykvetlejší substrát plísní, tím více smutnic tam bylo.

      Obecně nemám rád chemické hubení, protože jakákoli tato chemie ovlivňuje člověka a jeho zdraví (o bezpečnosti uvedené na obalech pochybuji). Po přečtení zdejších komentářů zkusím hlístice a onen roztok peroxidu se mi velmi zamlouvá. Jen by mě zajímala maximální možná koncentrace peroxidu k aplikaci (uvedené 3% peroxid v poměru 1:4 s vodou mi přijde jako naprosto mizivá koncentrace). Čirou náhodou, kdybyste četl tuto diskuzi znovu, neměl byste zdroj, který zmiňujete?

          • To je přeci úplně jedno v jakých je to dílech, jde o ten poměr. Může to být třeba 1litr na 4 litry, 1 konev na 4 konve nebo třeba 1 hrnek na 4 hrnky.

    • Já mám zaručený úspěch , Na substrát nasypu ml. skořici , zapravím do zeminy a čekám . Opakuji tak dlouho až je zahubím . Je to asi 3 roky , kdy jsem s tím začala a dneska už jsou fuč . Chemii nepotřebuji , jen trpělivost dát tomu čas . A za pár kaček !!!

  16. hlístice ani lepící pásky mě smutnic nezbavily, co ale zabralo bylo přesazení rostlin do substrátu s ušlechtilou houbou a po smutnicích se slehla zem.

Napsat komentář k Jana Štefková Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>